1. POMÝLENÝ "DUALISMUS" DUŠE

  V polovině minulého století vznikla Kybernetika - věda o řízení a sdělování (vlastně zpracování informací) v živých organismech a umělých strojích. Její hlavní, ba přímo revoluční, přínos pro filosofii je v tom, že teoreticky i prakticky (v Computer science) dokazuje, že lidská duše (psychika, osobnost) není žádný záhadný chuchvalec nadpřirozeného fluida - nýbrž abstraktní informační struktura člověka. Abstraktní proto, že odhlédá od konkrétního materiálního nositele (media), v tomto případě centrální nervové soustavy ; k lidskému tělu má podobný vztah, jako software k hardwaru v kybernetickém zařízení.

Duše tedy není jakási nadpřirozená nehmotná substance "uhnízděná" (či uvězněná) v tělesné schránce jako měkkýš v krunýři - ale naprosto přirozený informační systém organismu, neoddělitelný od jeho fungování. A po smrti se nemůže odpoutat od své tělesné schránky a nehmotná odletět do jakýchsi "vyšších sfér" - stejně jako po zániku počítače z něj software "nevysublimuje" a nevznese se jako nehmotný obláček do nějakého Kybernetického Nebe...

Nicméně od nejstarších dob se traduje mýtus (archetyp), že lidé mají jakési (diskutabilní) nadpřirozené Duše, které někdy (zvláště po smrti) mohou opustit tělo (jako když se svlékneme z šatů). Takže Člověk se prý skládá ze dvou podstat : fyzického (přirozeného) hmotného Těla a metafyzické (nadpřirozené) nehmotné Duše = filosofický Spirituálně-Materiální (SM) Dualismus (Duchovně-Hmotná Dvojakost).

Už pralidem to připadalo naprosto samozřejmé a nezpochybnitelně pravdivé - stejně samozřejmé a "pravdivé" jako třeba ten zdánlivě očividný fakt, že Země je plochá a nehybná, zatímco Slunce, Měsíc i všechna nebeská tělesa se kolem ní otáčejí = Geocentrismus.

Leč první pohled i prvotní názor může býti klamný : Geocentrismus se ukázal býti pouhým optickým klamem (moderní věda dokázala, že je to právě naopak - točí se Zeměkoule) ; a podobně též filosofický SM-dualismus je klamem předvědeckého myšlení (jak ukazuje Kybernetika i Počítačová věda).

Dnes již existuje množství počítačů a robotů, které dovedou věci, dřívějšími filosofy považované za specificky lidské : počítat, mluvit, psát a číst, hrát šachy a jiné hry, skládat hudbu, kreslit obrazy, řídit továrny a obchody, chodit, tancovat, zpívat, hrát na hudební nástroje atd...  V telefonním hovoru takový kybernet už nerozeznáme od živého člověka (tzv. Turingův test) a v mnoha činnostech lidi dokonce předčí : samozřejmě v počítání, psaní, ale už i v hraní šachů (většinu lidí počítač porazí).
    A nikdo se zajisté nedomnívá, že takový stroj má nějakou "nadpřirozenou Duši", vdechnutou z "Vyšších Sfér", která mu jeho lidské činnosti umožňuje.

Takové úžasné schopnosti dává computeru jeho software, který je v podstatě informační strukturou implementovanou ve hmotném systému počítače. Není to nic nadpřirozeného, jak vám řekne každý programátor - a stejně přirozená je i lidská psychika, jak ukazují antropologové, psychologové i vědci, zabývající se vznikem a vývojem Člověka.

O tom svědčí i ontogeneze lidské psychiky : novorozenec nemá ještě žádné specificky lidské schopnosti, nic "nadpřirozeného" jeho dušička neprojevuje - chová se jako každé jiné zvířecí mládě pouze/výhradně živočišně a přirozeně. Teprve dalším vývojem, výchovou a učením, působením vlivů okolí a přijímáním podnětných informací se stává plným člověkem - jestliže toto chybí, zůstane na úrovni zvířete, jak o tom svědčí případy t.zv. "vlčích" dětí, vychovaných zvířaty.

Kdyby člověk již při narození měl nějakou "nadpřirozenou" Duši - buď od Boha (jak si myslí Křesťané), nebo z minulých životů (jak se domnívají Buddhisti a Hinduisti) - tak by přece se také hned lidsky projevoval : uměl by hned mluvit, číst, psát, počítat, plavat atd.  Nikdo by nemusel chodit do školy ; přece každý by dostal hotovou nadpřirozenou Duši už při narození a tak by měl všechny lidské schopnosti bez nutnosti učení a výchovy.

Něco podobného však opravdu je - jenže nikoli u člověka, nýbrž u ... hmyzu !  Ten ihned po vylíhnutí umí všechno jako dospělý - díky vrozeným instinktům - má už hotovou "duši". Moucha se nemusí učit létat, včela stavět plástve a vyrábět med, ani cvrček "hrát na housličky".

Je to snad tím, že každý hmyzák dostává při narození nějakou "nadpřirozenou Duši" - od Boha či z minulých životů - která mu jeho úžasné schopnosti přináší ?
    Jistě každý teolog by takovou hypotézu se svatým rozhořčením odmítl - a nepochopil, že jeho přesvědčení o nadpřirozené lidské Duši je podobně absurdní.

A proč Nejspravedlivější činí někoho již zrozením postiženého, ubohého, nemocného, odporného - a jiného zdravým, inteligentním, krásným a schopným ?
    Proč dokonalou kvalitní Duši nemá každý člověk, když prý přece přichází z Nebes ?

Klasická teologie na tyto otázky nedovede solidně odpovědět - nanejvýše je odmítá jako rouhání a poukazuje na jakousi Boží "nevyzpytatelnost".  Nový světonáhled však odpověď zná - a nijak komplikovanou : Pravdou je, že Bůh nic takového nečiní, protože lidská duše (psychika) není nadpřirozená a nepochází od Něho ani z Nebe (Bůh je z obliga).
    Nýbrž vzniká čistě přirozenými procesy samoorganizace lidského mozku (danými biologickým vývojem i ontogenezí psychiky). Příroda si při vznikání lidské duše (= osobnosti) vystačí sama, nijaké nadpřirozené zásahy nejsou zapotřebí.

O tom, že lidské organismy i "duše" vznikají a vyvíjejí se čistě přirozenou cestou svědčí také množství nejrůznějších poruch a defektů, ke kterým při tom dochází. (Je jasné, že čím složitější struktura, tím častěji v ní dochází k poruchám - a mozek je v tomto směru zvláště citlivý.)
    Postižení a špatnosti lidských duší tedy nejsou vinou Boží neschopnosti a nespravedlnosti (toto si myslet by bylo rouháním) - nýbrž prostě poruchami normálního vývoje psychiky, které mají ryze přirozené příčiny, jak dokazuje moderní lékařská věda (genetika, patologie, ontogeneze, psychiatrie atd.).

2. NEKLASICKÁ BIKOSMICKÁ METAFYZIKA

  Se starým Dualismem souvisí také neméně zaostalá víra v existenci nehmotných Duchů v našem fyzickém Vesmíru. Primitivní lidé dokonce rozšiřovali myšlenku SM-dualismu v pověru, že také v mnoha objektech sídlí nadpřirozené bytosti (například Najády, Dryády, Oreády) a i některé věci mají svou duchovní stránku a metafyzické působení (třeba fetiše, modly, amulety). Jejich nevyvinuté myšlení ještě nedovedlo exaktně rozlišit přirozené od nadpřirozeného (třeba blesk považovali za Božího posla, nadpřirozený oheň). Podobně také nedokázali někdy odlišit živé a neživé, takže považovali oheň i další živly a přírodní objekty za oživené.
    A teprve moderní věda v tom udělala pořádek a vyvrátila zastaralé pověry.

Fyzické a metafyzické nelze eklekticky směšovat : týkají se diametrálně různých kategorií, jejich "světy" jsou disjunktní = nejenom že se nemohou pronikat, ale nemají ani vůbec nic společného. Nejsou "Dualistické" - nýbrž komplementární = jejich jsoucna se vzájemně doplňují. A jsou substanciálně protikladná : relativní kontra Absolutní ; hmotné kontra nehmotné ; časoprostorové kontra mimoprostorové ; přirozené kontra nadpřirozené.

Doplňkem relativního časoprostoru (Vesmíru) je Absolutní mimo-prostor (mimoKosmos). Příroda (řecky "Fyzis") je tvořena hmotou v prostoru a čase, kteréžto jsou relativní (jak známe z Teorie Relativity). Jejím komplementem tudíž je MetaFyzis (Meta = řecky "Za, Mimo, Vně"), tvořené absolutním nemateriálnem.

Žádná věc nemůže mít zároveň si odporující vlastnosti : A & nonA  - to by byl logický spor .  A stejně logicky sporné je tvrzení, že fyzický svět obsahuje metafyzické entity, nebo naopak, že v metafyzickém, Absolutním světě může býti něco fyzického, hmotného (= relativního).

Jistě by každý klasický metafysik s rozhořčením odmítl názor, že v nehmotném světě Idejí se vyskytují materiální věci, kameny, hlína, tráva atp...  Analogický názor, že ve fyzickém světě mohou existovat metafyzická jsoucna (duchové, nadpřirozené síly) mu však nepřipadá nesprávný, přestože je stejně absurdní ?

Když tedy někdo na hřbitově potká strašidlo, není to tím, že vylezlo z hrobu, kde po smrti přebývá. V hrobech jsou jenom zpráchnivělé kosti - žádní duchové (to byly jen středověké pověry a pohádky). Nicméně ani skalní materialisté tvrdící, že duchové nemohou vůbec existovat, nemají úplnou pravdu. Nemateriální bytosti nemohou býti pouze v našem fyzickém Vesmíru (v hrobech, v přírodních objektech či v lidských výtvorech). V diametrálně odlišném světě mimoKosmu je jejich jsoucnost nabíledni, existují tam jakožto Informační struktury.

Vidění ducha tedy vyvolá nějaký zvlášť chytrý dareba (nebo jejich komplot) z mimoKosmu, jenž dovede ovlivňovat neurofyziologické procesy lidského mozku a indukovat halucinace. Podobnou příčinu mají také jiné "zázraky" : schopnost nejvyspělejších Absolutních Ideových bytostí Informační ovlivnění fyzických dějů působiti na některé přírodní děje ve hmotné Realitě.

Spiritismus se tedy mýlí v domněnce, že Člověk má nadpřirozenou Duši, která po smrti opouští tělo a volně bloumá po světě jako nehmotný přízrak. A při evokaci prý vstupuje do těla Média, aby jeho prostřednictvím komunikovala s živými.
    Ale ani skeptici, odsuzující spiritistickou víru v posmrtnou přeměnu člověka na ducha jakožto blouznění, nemají zcela pravdu :

Po smrti totiž dochází ke transformaci do PostExistence, popsané v 6. kapitole části "biKosmie" ; jejím výsledkem však není nějaká bludná "duše" v našem světě, nýbrž duchovní (= Ideová) bytost úplně jinde : v mimoKosmu. A do spiritistického Média se tato nemateriální bytost "nevtěluje" - ale předává žádané informace Informační ovlivnění fyzických dějů působením na fyziologii jeho mozku (indukuje halucinace a ovlivňuje řečovou motoriku) - sama zůstávajíc ve svém domovském Informačním světě mimoKosmu.

Z něj nemůže nikterak vystoupit ; náš hmotný svět je pro nemateriální bytosti stejně nepřístupný, jako pevná zem pro ryby. Chybí jim zde "životní prostředí" jejich Informačního světa, absolutní entity, ježto jsou vůči našemu relativnímu časoprostoru protikladné a disjunktní. Analogicky zase lidé nemohou vstupovati do mimoKosmu, kde neexistují základní pro naši existenci potřebné substance : materie a energie.

(Však by to byl ve světě "pěkný" pořádek, kdyby leckdo mohl po libosti mizet a zase se objevovat do a z mimoKosmu, nebo se skrze něj přesouvat do libovolných míst a časů !  Zločinci by mohli vstupovat do uzavřených objektů a snadno mimoKosmem unikat před trestem ; podvodníci by mohli poznávat budoucnost a využívat to k nezaslouženému prospěchu ; atd. - fantasii se zde meze nekladou, jak o tom svědčí spousta příkladů v pohádkách a sci-fi . Nemluvě o různých a hrůzných časových paradoxech, které by devastovaly Realitu ; jak bylo uvedeno v části "Lživá populární Sci-fi".)

Naštěstí jsou oba komplementární světy substanciálně protikladné, striktně oddělené, disjunktní (jak podrobně vysvětleno v části "biKosmie"), takže nás nemohou ani obtěžovat metafyzičtí Duchové, ani poškozovat "návštěvníci" z mimoKosmu. V našem fyzickém Vesmíru neexistuje nic metafyzického (nadpřirozeného) a platí v něm pouze přírodní zákony a jevy.

Na druhé straně zase náboženští fundamentalisté nechápou diametrální odlišnost (a disjunktnost) Nadpřirozena a strkají je do lidských hlav i některých přírodních jevů. Fanaticky odmítají připustit přirozenost psychiky člověka i všeho materiálního Vesmíru a zavlékají sem entity z úplně jiného světa (mimoKosmu), které sem svou podstatou a povahou nepatří.

3. NESTANDARDNÍ PARAPSYCHOLOGIE, ESP

  Stará parapsychologie byla založena na pravěké představě, že Člověk prý má jakousi nadpřirozenou Duši - která je schopna někdy opouštět tělo a provádět divy, magii, působit na jiné Duše či hmotu.
    V 19. století se parapsychologie chtěla státi vědou a zaváděla pro vysvětlení oněch "nadpřirozených" fenoménů neznámé nové síly, fluida i magnetismy . Jimi prý se uskutečňuje také mimosmyslové poznání = ExtraSebzorická Percepce ESP.

Dnešní psychotronika v tom pokračuje a "nadpřirozeno" nahrazuje o nic pravdivějším výmyslem, že prý lidský mozek dovede vysílat a přijímat jakési tajemné vlny, nové formy energie, biologickou plazmu atd.  Respektive neznámé částice, mentiony, tachyony, psychony, "bioenergii" - a čert ví, co všechno ještě.
    To ale není žádný opravdu nový přístup, nýbrž pokračování v zastaralých omylech z 19. století . Nic takového nebylo solidním vědeckým zkoumáním zjištěno, byť neurofyziologie a biochemie mozku se nesmírně rozvinuly. O falešnosti moderní parapsychologie a psychotroniky svědčí též fakt, že za sto let své existence a "výzkumů" nedosáhly sebemenšího pokroku, vysvětlení ani využití inkriminovaných jevů.

Opravdová věda musí vycházet z dokazatelných faktů, nikoli zastaralých pověr a nereálných předpokladů. A reálně byly dokázány pouze čtyři fyzikální interakce a síly : Elektromagnetická, Gravitační, Silná jaderná a Slabá - žádné jiné moderní věda, přes staleté důkladné zkoumání, neodhalila . Ani mozek neprodukuje nic neznámého resp. metafyzického a lidská duše není nic nadpřirozeného, nýbrž abstraktní informační struktura, kyberneticky vysvětlitelná a popsatelná Teorií Informace.

Nicméně nelze fanaticky zavrhovat úplně vše nemateriální. Nová "biKosmie" totiž uvažuje komplementární mimoKosmos bez hmoty (čistě Informační svět), do kterého jsou po smrti přetransformovány osobnosti (= abstraktní ideové struktury) každého člověka. Tímto procesem "Vetvarování" se materiální člověk stává nehmotnou Ideovou bytostí v mimoprostorové PostExistenci, jak ukázáno v 5. kapitole části "biKosmie".

Z neklasického hlediska je třeba přehodnotit tradované představy, že někteří jedinci, mágové a šamani dokáží v Tranzu nebo spánku svou duši oddělit od těla a vyslat "na cestu" do jiných světů, či do jiného místa nebo času . Ve skutečnosti ovšem jejich přirozená osobnost nikam necestuje (ani nemůže, jsouc neoddělitelnou integrální součástí těla), ale připojuje se na ni její metafyzický sekundár z mimoKosmu, který je v "onom" světě už doma. Ten tam pak může do jisté míry "cestovat", vyplňovat přání svého primárního fyzického Já, ba i komunikovat do jiných míst a časů.

Taktéž je pomýlená i psychotronická představa, že lidský mozek produkuje a vysílá nějaké neznámé vlny, částice, pole, energie a kdoví co všechno ještě. Od 19. století si všelijací rádobyvědci navymýšleli veletucty nejroztodivnějších "psychonů", "mentionů", "PSI-vln", "bioenergií", "živočišných magnetismů", "psychopolí" a podobných nesmyslů, navzájem často úplně protikladných, majících však jednu společnou vlastnost : nikdy nebyly skutečně vědecky dokázány.
    Ani nemohly být, protože by musely mít zhola nemožné vlastnosti ; třeba nezávislost na vzdálenosti - kdežto v časoprostoru každá fyzikální interakce musí klesati se vzdáleností. A mohou prý býti vysílány resp. přijímány také do budoucnosti (prekognice) nebo minulosti - což je fyzikálně nemožné a odporuje principu kauzality.

4. INFORMAČNÍ OVLIVNĚNÍ FYZICKÝCH DĚJŮ

  Ale jak mohou nehmotné Ideové bytosti z mimoKosmu působit na fyzikální děje v materiálním Vesmíru ("čistý duch ovládat hmotu") ?  V metafyzickém Informačním světě přece neexistuje fyzická materie ani energie - jimi tedy nemohou tamní bytosti působiti na materiální svět.
    Nicméně v části "biKosmie" jsme poznali nejvyšší inteligenci Theos mimo Kosmos (jakési "metafyzické duchovno"), jež je transcendentní : dokáže "přesáhnout" z mimoKosmu do Vesmíru a ovlivňovat čísla fyzikálních konstant (neb jsou nehmotná = informační).

Lokálními (v určitých místech a časech) změnami konstant Planckovy, jemné struktury, elementárního náboje, rychlosti světla atd. , pak může Theos působit na vhodné fyzikální procesy, jak uvádějí vzorce Kvantové mechaniky. A ovlivňovat i chemické a biochemické reakce v živých organismech a lidských mozcích, čímž působí na tělo i mysl (!)

A dokonce dovede manipulovat i s hmotou : Theos lokálními změnami gravitační konstanty (v některých místech a časech) ovlivnit přitažlivost, která je určující pro pohyb těles. Tak dokáže vyvolat i levitaci (vznášení) a telekinezi (pohyby věcí). [Překonání gravitace zde není způsobeno nějakou jinou (tzv. "pátou") fyzikální interakcí ani novou formou energie (to neexistuje, jak dokládají četné pokusy), nýbrž informačním ovlivňováním fyzických dějů.]

Komunikace z mimoKosmu je bezesmyslová (ESP = ExtraSenzorická Percepce) : přitom tamní Ideové bytosti používají jako "přijímače" přímo lidského mozku. Samozřejmě ne tak, že by vysílaly nějaké tajemné vlny nebo mentiony - nic takového (energie ani částice) v mimoKosmu nemůže být - ale mohou informačním ovlivněním fyzických dějů ovlivňovat i biochemické procesy v neuronech a indukovat v nich nervové vzruchy. Mozek tak dostává signály nikoli ze smyslových nervů, nýbrž vznikají přímo v jeho vlastních buňkách (= indukované halucinace). A podle toho, které mozkové centrum je takto stimulováno, vytvářejí se vjemy zrakové, sluchové, hmatové, fyziologické a jiné.

Podobným stavem je i Trans a jiné stavy změněného vědomí, kdy se mozek záměrně odpoutá ode všech vnějších smyslových a tělesných podnětů a soustředí na vnitřní poznávání - tehdy je přístupný i podnětům "odjinud" (z mimoKosmu).

Informačním ovlivňováním fyzických dějů může Theos dělat zázraky. Ale ne každý zázrak je Božím dílem - některé pocházejí od Lucifera, Ten byl nejdokonalejším z andělů a pobyl v Nebi dost dlouho, aby vyslídil i toto know-how. A zlomyslně to prozradil také démonům a dalším Ideovým bytostem, takže Theos už není výhradním vlastníkem "patentu" na zázrak. [Pokud kouzla dělají někteří lidé, tak za pomocí démonů ; Bohu se to nelíbí, jak zdůrazňuje každé náboženství.]

Interakce z mimoKosmu jsou ilegální, odporujíce zákonu PAN (v části "Náboženství"), takže se jejich původci snaží vychytrale je maskovat formou halucinací, snů či vizí. Podobně jako UFO, jsou i tyto intervence adekvátní stávající módě a stavu společenského poznání : v dřívějších dobách to vypadalo jako projevy nadpřirozených bytostí (našeptávání démonů, zjevení atd.), dnes jako mimozemšťanů - jak si doba žádá.
    Vlastně můžeme říci, že je to vpodstatě i pravda : ty mimoprostorové bytosti vskutku nejsou Pozemšťané (jsou v mimoKosmu = mimo Zemi) ; ba dokonce jsou i "nadpřirození", protože pocházejí z "onoho světa Idejí", nejsou hmotní a dovedou věci, nad nimiž zůstává rozum stát.

Takovéto komunikace jsou používány všelijakými "ilegály" z mimoKosmu ; někteří s mesianistickými ambicemi se tak snaží lidem pomáhat, jiní zas je ovládat nebo strašit (pro pobavení). Odtud pramení všelijaká "nadpřirozená" zjevení, andělé či démoni, tajemné úkazy, nepochopitelná sdělení, popřípadě únosy UFO - jsou to vlastně indukované sny či halucinace (zrakové, sluchové, taktilní a jiné), vyvolávané Ideovými bytostmi z mimoKosmu.
    Zajisté je to třeba bráti s rezervou a všemu nevěřit : ti mimoprostoroví interventi nemusejí být úplně poctiví (ostatně jsou to vlastně nekalé živly porušující zákon PAN).

Ovšem třeba zdůrazniti, že podstatná většina všech vidění či slyšení duchů resp. hlasů nepřichází z mimoKosmu. (To jsou jenom zřídkavé výjimky, protože vyspělejší Ideové bytosti nechtějí ovlivňovat lidskou přirozenost a svobodu - viz zákon PAN v části "Náboženství".)
    Nýbrž pocházejí z čistě přirozených příčin, fantazijních snů, halucinací, horečných stavů, psychických poruch (zejména schizofrenie) - nebo jsou dokonce produkcemi podvodníků, lhářů, prospěchářů či zlomyslníků (ostatně i některé Ideové bytosti jsou takové).

5. MAGIE, TELEPATIE, LÉČITELSTVÍ, PROUTKAŘENÍ

  V magii se používá nejrůznějších pomůcek ; klasikou je v tomto smyslu Křišťálová koule (ovšem nemusí být z křišťálu). Nefunguje však jako nějaký "zázračný televizor", který by ukazoval vzdálené věci nebo dokonce budoucnost. To, co v něm "zírač" vidí, nejsou skutečné obrazy, nýbrž projekce jeho vlastních duševních představ ; a nejsou vysílány z nějakých "metafyzických sfér", nýbrž produkovány jeho vlastním fyzickým mozkem : jsou to indukované halucinace. Vůbec totiž nezáleží na složení koule, velikosti ani původu (může to být i obyčejné skleněné těžítko) - podstatrná je výhradně osobnost zírače.

A slabě osvětlená křišťálová koule v temné místnosti, na kterou se zírač soustředí, poskytuje tak monotónní podněty, že záhy vedou k mozkovému útlumu do polobdělého stavu a volné hře fantazie. Ta pak může být inspirována a ovlivňována Informační ovlivnění fyzických dějů působením z mimoKosmu.
    Není pravdou, že by mágova "nadpřirozená Duše" se nějak "odpoutávala" od fyzického těla, vstupovala do aktivizované křišťálové koule a skrze ni vcházela do "jiných světů". Mág nikam svoji osobnost nevysílá (na cestu do nadpřirozeného světa) - naopak : přijímá informace od domorodců z mimoKosmu . A případné "zázraky", jež někdy provozuje, nevyvolává nějaká čarodějova "nadpřirozená síla" - to je pouhá pověra, nic takového v Realitě neexistuje - nýbrž Ideové bytosti z mimoKosmu (obvykle jeho sekundární Postexistenční duše - často však i Zloduši, jelikož je to ilegální, porušují zákon PAN).

Podobné je to i s "Kouzelným" proutkem a "Magickým" kyvadélkem. Jimi nepohybují žádné "nadpřirozené" síly, nýbrž neuvědomnělé mikropohyby proutkařovy ruky (jak bylo dokázáno mnoha fyziologickými výzkumy). Máme tedy proutek a kyvadélko považovat jenom za nástroje podvodníků, kteří jimi hýbou, jak se jim hodí a matou naivní lidi ?  A některé jejich úspěchy považovat za pouhé náhody ?

Pozoruhodné je, že přitom (podobně jako u Křišťálové koule) nezáleží na typu pomůcky, kterou hledač používá - proutek nebo kyvadélko - to je pouze pasivní signální zařízení, výstupní člen informačního řetězce (něco jako terminál). Na čem záleží, je schopnost proukaře nechat na mozek mimosmyslově působit "pomocníky" (strážné Anděly ?) z mimoKosmu a dostatečně je motivovat ke kýženému hledání. Slovem "hledání" se tady rozumí nejen pátrání po ztracených věcech či osobách ; skrytých pramenech, objektech nebo pokladech ; nýbrž i hledání příčin nemocí (diagnostika) a léků na ně.

Ani Telepatie není způsobena tím, že by mozky zúčastněných mezi sebou vysílaly nějaké fantastické částice nebo vlny (podobně jako třeba vysílačky). Telepati mezi sebou totiž nejsou vůbec v žádném reálném fyzickém spojení - ti, kdo komunikují, jsou jejich Ideoví "sekundárové" v mimoKosmu. Tam je nedělí nijaké vzdálenosti a proto je telepatie nezávislá na distanci účastníků.
    Však nelze na ni spoléhat, neboť Informační ovlivnění fyzických dějů komunikace skrze mimoKosmos je jenom probabilistická.

6. PŘEDVÍDÁNÍ, ZÁZRAKY A SVOBODA

  Jasnovidnost a prekognice (předvídání) je takto neklasicky vysvětlitelná : Ideové bytosti v mimoKosmu jsou mimo čas a prostor, takže pro ně jsou všechny naše časy - přítomný, minulý i budoucí stejně "aktuální" ; totéž platí i pro všechna místa. Takže mohou získat informace z budoucnosti, minulosti či jiného místa - a případně je sdělit i nějakému "pozemšťanovi" : Informační ovlivnění fyzických dějů působením na jeho mozek (jak už víme - toť bezesmyslové poznání, "indukované halucinace"). Zájemce tak dostane potřebné informace - i z jiných dob a míst (sic !). Nejvhodnější je k tomu stav útlumu, kdy mozek není zaneprázdněn obvyklou bdělou činností - například spánek, hypnóza, Tranz, meditace a j.
    Tento proces je ovšem složitě problematický, s často pochybnými výsledky ; proto nelze na parapsychické informace příliš spoléhat, jak dokládají četné pokusy . A drtivá většina Ideových bytostí to nepodporuje - je to ilegální narušování kauzalizy a přirozenosti světového dění.

Světu nevládne bezvýhradní mechanický Determinismus, nýbrž tolerantní Princip Neurčitosti a probabilistické Kvantové zákonitosti ; mírou této volnosti je Planckova Konstanta h . Vesmír není přírodními zákony totalitně zotročován, nýbrž tolerantně veden po optimální cestě : Kvantová mechanika připouští vždy více možných drah s různou pravděpodobností. A hmotný systém má volnost, kterou cestou se dá - tento princip potom na vyšší úrovni přerůstá až v lidskou svobodu.

Princip Neurčitosti však nedovoluje hmotě dělat si co chce - pohybuje se v rámci přírodních zákonitostí - ale umožňuje Nejvyššímu dělat, co On chce (t.j. Boží všemohoucnost). Vytváří totiž jakousi "skulinu" v přísném determinismu, kterou může zasahovat efemérní "Boží ruka" do světového dění. Každá příčina má totiž vždy celé spektrum možných následků s různou pravděpodobností, ze kterých se vždy jeden náhodně realizuje (obvykle ten s nejvyšší pravděpodobností - leč náhodou se může přihodit i nepravděpodobná událost).
    A někdy se do toho může vložit i Nejvyšší z mimoKosmu, informačním ovlivněním fyzických dějů pozměnit náhodu a vybrat z toho probabilistického spektra k realizaci ten výsledek, který se Mu hodí - třeba i některý s malou pravděpodobností.

Jedna takováto modifikace náhody je nepatrná jako závan motýlího křídla, jenž ani lístečkem nepohne ; ovšem pokud se jich nakumuluje veliké množství v citlivých klíčových místech a časech, mohou posléze v budoucnosti vyvolat markantní následky (třeba vichřici, která stromy vyvrací).
    A každý zásah Nejvyššího Společenství (zázrak) vždy plánuje nesmírné množství nejinteligentnějších Ideových bytostí a realizuje jej ještě větší množství Jeho členů. Každý udělá pouze nepatrnou změnu kvantové pravděpodobnosti (třeba přeskok elektronu, rozpad atomu, pohlcení fotonu) - poněvadž jich však jsou myriády a mohou se dít nesmírně dlouhou dobu (z mimoKosmu mimo časoprostor je i tisíc let jako okamžik), nakumulují se nakonec v kýžený výsledek.

Kvantový probabilismus, jestvující v podstatě světa, umožňuje tedy jak neomezené Boží zasahování (zázraky), tak neomezenou lidskou svobodu (vůli). A tak až moderní fyzika nám umožňuje vyřešit kardinální problém, na který stará filosofie nestačila :

Nejvyšší z mimoKosmu ovšem zasahuje do materiální Reality jenom vyjímečně a tak jemně i sofistikovaně, že lidé nejsou schopni jeho vliv poznat. Ovládá svět nikoli direktním násilím jako nějaký brutální tyran, ale naopak s ohleduplným porozuměním nepřímo prostřednictvím přírodních zákonů, kde dokonale využívá jejich Kvantové "mezery".

7. NEHMOTNÉ IDEOVÉ OSOBY

  Filosofie biKosmie ukazuje , že vedle našeho materiálního Kosmu je nemateriální mimoKosmos Idejí = doména Boha. Je tam i Nebe a nehmotné (informační) Ideové osoby.

V bezmateriálním mimoKosmu jsou hlavní hodnotou Ideje - které tam hrají roli hmotných věcí našeho Vesmíru. A Ideové osoby samy dokážou produkovat Ideje.
    [Ostatně to dovede i každý z nás : přece myšlení je tvoření idejí.]

Ideová osoba dokáže tvořit Ideje úplně z ničeho . To také umí i leckterý člověk : třeba malíř na čisté plátno, kde předtím nebylo nic, nakreslí obrázek ("stvoří" eidolón). A skoro každý z nás už někdy vymyslel něco předtím neexistujícího, t.j. vytvořil myšlenku (Ideu) z ničeho.

Z reality jsme zvyklí, že něco nemůže vzniknout z ničeho a moderní fyzika dokázala univerzální platnost Zákona zachování hmoty a energie. Ale v mimoKosmu žádná hmota ni energie není, tamní entity jsou nehmotné a nefyzikální (pouze informační) - takže pro ně fyzikální Zákony zachování neplatí.

Tam platí princip "Nezachování informace" z Teorie informací. Ideje tam je možno vytvářet a likvidovat bez reálných omezení - a Ideová osoba to svým myšlením dokáže . [Analogicky malíř dovede obraz (eidolón) i zničit zcela beze stopy - když jej smaže nebo spálí - a jiný tvůrce může totálně zlikvidovat ideje v jiné formě, třeba spálením rukopisu, který předtím vymyslel (= vytvořil z ničeho).]

Ideové osoby komunikují vzájemnou výměnou Idejí (analogem řeči). Abstraktní Ideje používají k informování ; konkrétní Ideje i ke vzájemnému "obdarování" (analog hmotné odměny). A destruktivní Ideje lze použíti k agresi (analog počítačových virů)...

V mimoKosmu mohou Ideové osoby dokonce vytvořit i jakousi nemateriální "civilizaci".
Ta pochopitelně nemůže být úplně podobná pozemské -  takže nelze vykládati, třeba jak :

Na mimoprostorovém poli Ideoví farmáři pěstují informační obilí, zalévajíce je svým nemateriálním potem. Nebo kterak v nereálném chlívku chovají nehmotné vepře, krmíce je okopírovaným vlastním jídlem (díky jeho virtuálnosti postačí řádka kopií jediné porce pro celou neskutečnou rodinu i stádo nezvířat).
  Ty nakonec ani netřeba zabíjet : stačí jejich ideové maso zkopírovat a po myšlenkových úpravách zkonzumovat. Ideální řezník, místo nože používající kopírku, tak může informačním masem z nereálných zvířat zásobovat celé zástupy nehmotných hodovníků.
   A Ideoví rybáři mimo čas, u řeky mimo prostor, tam loví obrazné ryby na vymyšlené návnady...

Pravda je zcela jiná : Ideové osoby, nemajíce hmotného těla, nepotřebují jíst a pít, ani nemusejí fyzicky pracovat. Ba ani nemohou : práce totiž je (spolu s energií) fyzikální kategorie a v metafyzickém mimoKosmu neexistuje. Není tam hlad ani jiný nedostatek : jestliže Ideová osoba něco (t.j. nějakou Ideu) potřebuje, může si to "vymyslet" (nebo okopírovat od kolegy).

To však nelze chápat jako nějaké "kouzlo" (vytvořit nějakou ideu myšlením dokážeme i my), takže se to podobá spíše tvůrčí činnosti nějakého duševního pracovníka. Když vědec vytváří novou teorii (t.j. komplex idejí) nebo spisovatel vymýšlí nové fantastické věci - musí přitom vynaložit nemalé psychické úsilí (a unaví se často jako při nějaké fyzické práci).

Ani nehmotné bytí nemusí být právě zázračně lehké ; Informační svět není pohádka. Ba najdou se i tací, kteří místo složitého hledání, získávání nebo obtížného vymýšlení složitých Idejí - tak je raději ukradnou druhým. A někteří Zloduchové přitom dokonce jdou i přes mrtvoly...

Útočníci je mohou kontaminovat škodlivými informacemi (zavirovat analogicky jako hmotní Hackeři soubory v počítači), vytrhávat z nich celé ideové komplexy nebo je dokonce úplně disociovat (na elementární Ideje, které pak asimilují). I zlikvidovat (zavraždit) masivním působením ničivých programů, které smažou její "životně" důležité soubory (a nezbude ani mrtvola).

Všechny druhy počítačové kriminality, které známe z našeho světa, mají svou analogii také v Informačním světě (tam vlastně ani jiné nežli kybernetické zločiny nejsou možné).
    Jenže potenciální Ideové oběti si také vymýšlejí nejrůznější obranné komplexy Idejí (antiviry, firewaly), takže ani zločinci tam nemají právě na růžích ustláno.

To v materiálním světě pod vládou zákona Zachování hmoty možné není : tady se darováním nějaké věci o ni sami ochuzujeme, což rozdávání činí neatraktivním až nemožným : kdo by třeba dal vlastní srdce ?
    [Ideový dobroděj to však může učinit, když dá jeho přesnou kopii.]
V absolutním mimoKosmu je možné absolutní dobro : dobrák se může třeba celý rozdat (postupným okopírováním všech svých ideových struktur), aniž by doznal sebemenší újmy (originály mu zůstanou).

V Informačním světě se taky může "vlk nažrat a koza zůstane celá" = když ho nakrmí kopiemi svého ideového "masa".
    Altruisté tam mohou vesele ustavičně rozdávat bez rizika zchudnutí a být dobrodějem je nesrovnatelně snadnější než tady - také proto je právě tam Nebe .

  Ideové osoby v nemateriálním mimoKosmu nepotřebují nic hmotného ; nemají hmotná těla ani materialistické potřeby. Jejich snahou je získávání nejrůznějších Idejí (ty jsou informačním analogem věcí). Ty pak mohou nejvýhodněji získat vzájemným sdílením (bez namáhavého vymýšlení a kopírování).

A nejvíce Idejí získají vzájemným proniknutím a symbiotickým prolnutím = plným sdílením všeho, co mají. Lze to nazvat jakýmsi "Ideálním manželstvím", kde mají společné nejen všechny věci, ale i těla ; stávají se vlastně dvojjedinou bytostí.

Ve hmotném světě se mohou manželé pronikat pouze částečně (příslušnými orgány) . V mimoKosmu však nic (hmota ani prostor) nebrání úplnému vzájemnému proniknutí Ideových osob.
    A všeobecně prospěšného prolnutí se tam může zúčastnit libovolný počet milovníků, neboť nehmotní si nezavazejí : jsouce prostupní, mohou být všichni na stejném místě.

8. ZROD LIDSTVA I BOHOČLOVĚKA

  POZN.: Bůh jest v nemateriálním mimoKosmu - nicméně z optimalizace světa pro Život (popsané v 1. a 2. kapit stránky "biKosmie")  vidno, že přesahuje do hmotného Světa.

Poněvadž Bůh je ideový, tak i jeho přesahující složka je duchovní povahy - proto název Boží Duch Svatý.
    Nepůsobí hmotně, nýbrž informačně = mění čísla fundamentálních konstant a tím ovlivňuje fyzikální a chemické procesy.

Vedle působení uvedených v 1. a 2. kapit "BIkosmie", laskavý Bůh občas inicioval vhodné mutagenní reakce v jádrech zárodečných buněk (při replikaci DNA), čímž vyvolával umělé [ne-přirozené, nad-přirozené] indukované mutace genomu, pomáhající Biogenezi.
    Pokaždé pak tisíce let počkal, až se projeví všechny následky - a podle toho pak provedl případné další mutace...

Zvláštním případem bylo (možná?) vylepšení antropogeneze Indukovanými mutacemi dítěte Panny Marie :
    Dobročinný Bůh vytvořil dokonalý genom (= dokonalého Člověka), jejž vyčistil vymazáním genetických poruch a šumu, které přebudoval v nové božské geny. Takže k lidskému genomu Ježíše přibyly nové zvláště zkonstruované geny od Boha, které mu dodaly nadlidské vlastnosti.

JEŽÍŠ má tak dvojí podstatu = Boho-Člověk :
1. Lidskou od matky Marie.
2. Božskou od zmutovaných genů "indukcí" Duchem Božím.
    Božská složka genomu Ježíše stimulovala vývoj jeho těla i mozku takovým způsobem, že pak dokázal ty úžasná věci...

Ježíš se narodil bez přispění otce = partenogenezí - aby jeho očištěný genom nebyl kontaminován primitivními geny lidského tatíka. Roli oplodnitele Mariina vajíčka sehrál transcendentní (přesahující z metafyzického mimoKosmu)  Duch Svatý, zkonstruující v Mariině jádrové DNA vylepšené božské geny.

Tak nahradil funkci spermatu a poté spustil partenogenezi zárodku Ježíše . Takže nebylo třeba pohlavního styku, Marie byla v těhotenství stále neporušená panna. A Ježíš nemá pozemského zploditele ; jeho nadpřirozeným Otcem je Bůh z mimoKosmu prostřednictvím Ducha Svatého (který je transcendencí Boha).

Polovinu genů měl Ježíš od lidské matky Marie, kdežto druhá polovina, která normálně pochází od otce, vznikla vylepšujícími mutacemi indukovanými Bohem (Duchem Svatým).
    Úplně celý genom Bůh nepřepracoval (nezbožštil), protože pak by Ježíš nebyl normální dítě, ale podivný "nadpozemšťan" -> a nemohl by prožít standardní život a vyvolával by spíše podivení, než důvěru [což by bylo kontraproduktivní  vůči jeho poslání].

Aleš Borek